◾Ondřej Kuchař ◾ Toto jméno dnes nelze oddělit od značky Zrno Zrnko. V době, kdy se potravinářství globalizovalo a tlak na cenu převážil nad kvalitou, vsadil na opačný směr: lokální suroviny, vlastní mlýn, transparentní původ a řemeslnou výrobu. Nešlo jen o byznysový model, ale o hodnotové rozhodnutí.
První klíčový moment jeho kariéry spočívá právě v rozhodnutí kontrolovat celý proces – „od zrna po chleba“. Vybudování vlastního mlýna nebylo marketingové gesto, ale strategická sázka na vertikální integraci. V prostředí, kde většina hráčů optimalizuje náklady nákupem standardizovaných vstupů, znamenalo toto rozhodnutí vyšší investice i vyšší riziko. Zároveň však vytvořilo konkurenční výhodu: kvalitu, kterou nelze snadno kopírovat.
Druhým momentem je expanze do širší sítě provozoven. Růst mohl ohrozit autenticitu značky. Kuchař ale ukázal, že škálování nemusí nutně znamenat kompromis v hodnotách, pokud je řízené a postupné. Tím otevřel širší otázku pro český trh: lze budovat větší firmu bez ztráty identity?
Jeho relevance dnes nespočívá jen v úspěchu konkrétní pekárenské sítě. Představuje příklad podnikatele, který reaguje na proměnu spotřebitelského chování – rostoucí důraz na kvalitu, původ a udržitelnost. Zákazník už nekupuje jen produkt, ale příběh a důvěru.
Příběh Ondřeje Kuchaře tak zapadá do širší debaty o budoucnosti českého podnikání. Má být primárně efektivní, nebo hodnotově ukotvené? A pokud obojí, jaké kompromisy jsme ochotni přijmout ve vlastních firmách?