Jiří Kunert patří mezi manažery, kteří dlouhodobě formovali podobu českého bankovnictví bez výrazné mediální pozornosti. Jeho relevance dnes nespočívá jen v délce působení, ale v kontinuitě řízení v prostředí, které prošlo zásadní proměnou – od posttransformačního trhu až po digitální bankovnictví.
V čele UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia stál v době, kdy banky čelily tlaku na efektivitu, regulaci i změnu chování klientů. Jedním z klíčových momentů jeho kariéry bylo zvládnutí integrace bankovních struktur po akvizicích a jejich stabilizace. Nešlo jen o provozní konsolidaci, ale o sladění firemní kultury a řízení rizik v širším regionálním rámci skupiny.
Druhým významným aspektem je jeho styl vedení. Kunert reprezentuje spíše konzervativní přístup k bankovnímu managementu – důraz na stabilitu, dlouhodobé vztahy a řízené tempo změn. V době, kdy část trhu akcentuje disruptivní inovace, je tento přístup méně viditelný, ale o to důležitější pro instituci, jejíž klíčovou hodnotou je důvěra.
Jeho kariéra tak ukazuje, že leadership v bankovnictví není jen o růstu a inovacích, ale i o schopnosti udržet systém funkční v době nejistoty. Otázkou zůstává, nakolik je tento model udržitelný v prostředí, kde tlak na rychlost změn dál roste.
👉 Je dnes větší hodnotou stabilita, nebo schopnost rychlé adaptace – a kde leží rovnováha mezi oběma přístupy?