Jméno ◾Petr Očko◾ se v českém inovačním prostředí objevuje opakovaně – a to není náhoda. Jeho působení v čele CzechInvest i následná role spojená s Národní technickou knihovnou ukazují, jak se proměňuje význam leadershipu ve veřejném sektoru.
V CzechInvestu stál u redefinice role agentury v době, kdy už nestačilo jen „přivádět investory“. Klíčovým momentem bylo posílení podpory domácích startupů a technologických firem. Tím se agentura začala více orientovat na kvalitu a přidanou hodnotu, nikoli pouze na objem investic. Očko tím nepřímo reagoval na širší trend: malé otevřené ekonomiky nemohou dlouhodobě soutěžit jen cenou práce.
Druhým důležitým posunem bylo jeho zapojení do prostředí Národní technické knihovny – instituce, která není jen knihovnou, ale uzlem propojujícím akademii, podnikání a technologie. V době, kdy se mluví o inovacích téměř v každém strategickém dokumentu, je schopnost vytvářet fyzické i mentální platformy pro setkávání možná důležitější než samotné dotační programy.
Očkův příběh tak není o osobním marketingu, ale o práci na infrastruktuře inovací. Ukazuje, že leadership ve veřejné sféře spočívá méně v charismatu a více v trpělivém nastavování systémů, které přežijí jednotlivce.
Otázkou zůstává: dokáže české prostředí tyto systémové změny skutečně využít – nebo zůstanou jen dobře míněnou architekturou bez dostatečné odvahy ji naplnit obsahem?