A většina managementu si to odmítá přiznat.
Když firma začne každý výkon převádět do excelu, dashboardu a nekonečného reportingu, často to nevypovídá o vysoké profesionalitě. Vypovídá to o rostoucí úzkosti vedení.
Protože tam, kde existuje důvěra, stačí jasné cíle, odpovědnost a výsledky. Tam, kde důvěra chybí, vzniká potřeba permanentního monitoringu.
Najednou se neměří výkon. Měří se aktivita. Počet callů. Počet zápisů. Počet updateů. Počet barevných políček v tabulce.
Lidé pak nezačnou pracovat lépe. Začnou pracovat tak, aby dobře vypadali v systému.
A to je moment, kdy firma začíná prohrávat.
Nejvíce vyčerpané týmy, které jsem viděl, nebyly pod tlakem klientů. Byly pod tlakem interní kontroly.
Každý den dokazovaly vlastní existenci managementu, který dávno ztratil schopnost rozpoznat rozdíl mezi reálným výkonem a administrativní simulací výkonu.
Paradox je, že čím více kontroly firma zavádí, tím méně lidí přebírá skutečnou odpovědnost. Protože odpovědnost vzniká z důvěry. Ne ze strachu z dalšího reportu.
Silné firmy nestojí na mikroskopickém sledování lidí. Stojí na kvalitních lidech, jasných pravidlech a odvaze neřídit všechno přes tabulku.
Otázka není, kolik dat o lidech management sbírá.
Otázka je, proč bez těch dat přestává lidem věřit.
