Největší problém většiny firem není nekompetence.
Je to kolektivní vyhýbání se odpovědnosti maskované jako „porada“.
Hodina a půl lidí kolem stolu. Desítky slidů. Update za updatem. Spousta slov. Minimum rozhodnutí.
A hlavně jedna věc: nikdo nechce být ten, kdo řekne „tohle je moje zodpovědnost a tohle udělám“.
Proto tolik porad nepřináší řešení. Přináší rozmělnění viny.
Když se ve firmě začne více diskutovat než rozhodovat, obvykle to není známka spolupráce. Je to známka strachu. Strachu z chyby, konfliktu, ztráty pozice nebo z toho, že někdo ponese důsledky konkrétního rozhodnutí.
Firmy pak vytvářejí zvláštní divadlo produktivity: čím větší chaos, tím více meetingů. Čím menší důvěra, tím více lidí v kopii. Čím slabší leadership, tím delší porady.
Silné firmy nepotřebují nekonečné porady. Potřebují jasné vlastníky rozhodnutí.
Protože výkon nikdy nezabíjí nedostatek inteligence. Výkon zabíjí prostředí, kde je bezpečnější mlčet než rozhodnout.
A to je moment, kdy firma začíná zpomalovat, i když kalendáře všech lidí vypadají „extrémně vytíženě“.
Schopný manažer nepozná zdravou firmu podle počtu meetingů.
Pozná ji podle toho, jak rychle jsou lidé schopni převzít odpovědnost bez toho, aby kolem toho muselo sedět 12 lidí a vznikl z toho zápis na tři stránky.
Kolik porad ve vaší firmě skutečně řeší problém — a kolik jich jen oddaluje okamžik, kdy někdo bude muset nést odpovědnost?
