Přeskočit na hlavní obsah

Firmy dnes chtějí loajalitu od lidí, kterým samy dávno přestaly být loajální

 


A pak jsou překvapené, že zaměstnanci odcházejí bez emocí a bez výčitek.

Mnoho firem stále mluví o „rodinné kultuře“, ale fungují čistě transakčně.
Dokud člověk přináší výkon, je důležitý.
Jakmile přijde slabší období, reorganizace nebo tlak na čísla, vztah končí během jednoho meetingu v kalendáři.

To není leadership.
To je účetnictví převlečené za firemní kulturu.

Lidé nejsou naivní.
Vidí, jak firma zachází s kolegy po letech výkonu.
Vidí, jak rychle zmizí sliby o stabilitě, když přijde horší kvartál.
Vidí, že loajalita je často jednosměrná požadovaná hodnota.

A přesně proto dnes mnoho schopných lidí nepřemýšlí stylem: „Kde vydržím deset let?“
Ale: „Jak dlouho mi tady ještě dává smysl zůstávat?“

Psychologie je v tomhle jednoduchá.
Lidé se emocionálně nevážou tam, kde cítí permanentní nahraditelnost.

Firmy si často stěžují, že mladší generace nejsou loajální.
Ve skutečnosti jen rychleji pochopily pravidla hry.

Pokud organizace buduje kulturu strachu, interní politiky a krátkodobých rozhodnutí, nevytváří tým.
Vytváří prostředí, kde každý myslí hlavně na vlastní přežití.

A člověk, který dlouhodobě přežívá, nikdy nepodá svůj nejlepší výkon.

Možná je čas přestat se ptát, proč lidé ztratili loajalitu k firmám.
A začít se ptát, kdy ji firmy ztratily vůči lidem.Firmy dnes chtějí loajalitu od lidí, kterým samy dávno přestaly být loajální.

A pak jsou překvapené, že zaměstnanci odcházejí bez emocí a bez výčitek.

Mnoho firem stále mluví o „rodinné kultuře“, ale fungují čistě transakčně.
Dokud člověk přináší výkon, je důležitý.
Jakmile přijde slabší období, reorganizace nebo tlak na čísla, vztah končí během jednoho meetingu v kalendáři.

To není leadership.
To je účetnictví převlečené za firemní kulturu.

Lidé nejsou naivní.
Vidí, jak firma zachází s kolegy po letech výkonu.
Vidí, jak rychle zmizí sliby o stabilitě, když přijde horší kvartál.
Vidí, že loajalita je často jednosměrná požadovaná hodnota.

A přesně proto dnes mnoho schopných lidí nepřemýšlí stylem: „Kde vydržím deset let?“
Ale: „Jak dlouho mi tady ještě dává smysl zůstávat?“

Psychologie je v tomhle jednoduchá.
Lidé se emocionálně nevážou tam, kde cítí permanentní nahraditelnost.

Firmy si často stěžují, že mladší generace nejsou loajální.
Ve skutečnosti jen rychleji pochopily pravidla hry.

Pokud organizace buduje kulturu strachu, interní politiky a krátkodobých rozhodnutí, nevytváří tým.
Vytváří prostředí, kde každý myslí hlavně na vlastní přežití.

A člověk, který dlouhodobě přežívá, nikdy nepodá svůj nejlepší výkon.

Možná je čas přestat se ptát, proč lidé ztratili loajalitu k firmám.
A začít se ptát, kdy ji firmy ztratily vůči lidem.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ode mě, pro vás

 

Petr Střelec

  ◾Petr Střelec ◾– Thermo Fisher Scientific Brno Petr Střelec patří mezi klíčové osobnosti brněnské pobočky společnosti Thermo Fisher Scientific, jednoho z nejvýznamnějších světových hráčů v oblasti vědeckých a laboratorních technologií. Firma v Brně vyvíjí a vyrábí špičkové elektronové mikroskopy, které se používají v základním výzkumu, polovodičovém průmyslu, medicíně i materiálových vědách. Právě zde se soustředí špičkoví odborníci a Petr Střelec dlouhodobě patří mezi ty, kteří pomáhají posouvat technologickou úroveň projektů a posilují mezinárodní renomé brněnského týmu. Ve své práci se soustředí na rozvoj technických řešení, která umožňují vědcům z celého světa nahlížet do struktur na úrovni jednotlivých atomů. Zároveň se podílí na interních inovačních procesech, jež mají za cíl zvyšovat přesnost, stabilitu a uživatelskou přívětivost mikroskopických systémů. Díky tomu se brněnské centrum stalo jedním z nejdůležitějších pilířů globálního portfolia Thermo Fisher Scientific v obl...

Štěpán Ašer

  ◾Štěpán Ašer ◾patří mezi výrazné osobnosti českého bankovnictví a je dlouhodobě spojován se skupinou J&T Banka, která se zaměřuje především na privátní a investiční bankovnictví. Ve své profesní kariéře se specializuje na strategické řízení, rozvoj finančních služeb a budování vztahů s bonitní klientelou. V rámci J&T Banky se Štěpán Ašer podílel na posilování pozice banky na českém trhu, zejména v oblasti správy majetku, investičních produktů a financování podnikatelských projektů. J&T Banka je známá svým individuálním přístupem ke klientům a úzkou spoluprací s investiční skupinou J&T, což umožňuje nabízet komplexní řešení zahrnující bankovní, investiční i poradenské služby. Ašerův styl vedení je často spojován s důrazem na dlouhodobou stabilitu, obezřetné řízení rizik a zároveň hledání nových příležitostí na kapitálových trzích. Pod jeho působením banka rozvíjí moderní bankovní služby, digitalizaci a zároveň si zachovává charakter instituce orientované na osobní ...