Manažer, který nedokáže důvěřovat lidem, si nikdy nevybuduje samostatný tým. Vybuduje si jen drahou skupinu závislých vykonavatelů.
Spousta manažerů si myslí, že kontrolují kvalitu. Ve skutečnosti ale jen kontrolují vlastní úzkost ze ztráty kontroly. Potřebují být u každého rozhodnutí, opravují každou drobnost, chtějí mít všechny informace a schvalují i to, co by dávno měl zvládat někdo jiný.
A pak se diví, že tým nefunguje bez nich.
Jenže lidé se nestávají samostatnými pod neustálým dohledem. Samostatnost vzniká tehdy, když člověk dostane prostor nést odpovědnost. Včetně možnosti udělat chybu. Pokud manažer trestá každé zaváhání, tým se velmi rychle naučí jednu věc: nemyslet. Jen čekat na instrukce.
Tohle není leadership. To je centralizace strachu.
Nejslabší týmy často nevznikají kvůli neschopným lidem. Vznikají pod manažery, kteří mají potřebu být neustále nenahraditelní. Protože jejich ego je závislé na tom, že bez nich firma nefunguje.
Silný manažer nepozná svůj výkon podle toho, kolik věcí drží v rukou. Ale podle toho, kolik věcí funguje bez jeho přítomnosti.
A právě tady se odděluje skutečný leadership od pouhého řízení lidí.