Manažer, který nedokáže říct nepříjemnou pravdu včas, nevytváří „bezpečné prostředí“. Vytváří časovanou bombu.
V byznysu většina problémů nevzniká z jedné velké chyby. Vzniká z dlouhého období mlčení, opatrnosti a odkládání nepříjemných rozhovorů.
Slabý výkon.
Ztráta motivace.
Toxické chování.
Nesplněné cíle.
Rozpad odpovědnosti v týmu.
Lidé většinou vědí, že problém existuje. Jen sledují, jestli ho management pojmenuje.
A právě tam se láme důvěra.
Manažeři často mlčí, protože nechtějí vytvářet konflikt. Jenže nevyřčený konflikt nezmizí. On se pouze přesune do horší formy:
do frustrace, zákulisních debat, pasivní agrese a cynismu.
Psychologicky je to jednoduché:
když vedení ignoruje realitu, tým začne ignorovat leadership.
Nejhorší není tvrdá zpětná vazba.
Nejhorší je dlouhé období falešného klidu, po kterém přijde náhlý zásah „z ničeho nic“.
To není leadership.
To je manažerská zbabělost zabalená do slušnosti.
Zkušení lidé nepotřebují manažera, který je neustále uklidňuje.
Potřebují někoho, kdo má odvahu říkat pravdu v momentě, kdy je ještě řešitelná.
Protože každá nepříjemná pravda, kterou odložíte dnes, se vrátí později.
Jen dražší, hlasitější a s většími následky.