Cynismus ve firmách nevzniká z přetížení. Vzniká z opakovaného pozorování, že slova vedení nemají váhu.
Lidé nezačnou být cyničtí přes noc. Cynismus je obranná reakce inteligentních lidí na dlouhodobou manažerskou nedůslednost.
Manažer řekne, že chce otevřenou komunikaci — a pak potrestá člověka, který řekne nepříjemnou pravdu.
Firma mluví o hodnotách — ale povyšuje nejtoxičtější výsledkové hráče.
Vedení vyžaduje disciplínu — ale samo nedodržuje základní dohody.
A pak přichází překvapení: „Lidé už ničemu nevěří.“ „Tým je pasivní.“ „Nikdo není angažovaný.“
Samozřejmě že není.
Lidé velmi rychle pochopí rozdíl mezi tím, co firma deklaruje, a tím, co ve skutečnosti toleruje. A jakmile ten rozdíl překročí určitou hranici, přestanou investovat energii emočně.
Začnou fungovat čistě transakčně.
Udělají minimum. Odmlčí se. Přestanou věřit změnám. Na poradách přikyvují, ale interně už jsou dávno odpojení.
Tohle je moment, kdy firma nezačíná ztrácet výkon. Začíná ztrácet kulturu.
Největší problém cynismu je, že je nakažlivý. Jeden nedůsledný manažer dokáže během pár měsíců zničit důvěru, kterou firma budovala roky.
A upřímně? Lidé většinou unesou přísné vedení. Neunesou ale nepředvídatelné vedení.
Protože chaos v rozhodování vždy vytváří chaos v důvěře.