Nejtoxičtější firemní kultura nevzniká z přísnosti. Vzniká z rozporu mezi tím, co vedení říká, a tím, co každý den dělá.
Firma může mít perfektně napsané hodnoty, leadership workshopy i prezentace o důvěře. Ale pokud management mluví o otevřenosti a zároveň trestá lidi za nepříjemnou pravdu, zaměstnanci se velmi rychle naučí jednu věc: bezpečnější je mlčet.
A přesně tam začíná rozklad firmy.
Lidé nesledují firemní slogany. Sledují chování lidí u moci. Sledují, co se stane člověku, který nesouhlasí. Sledují, jak vedení reaguje pod tlakem. Sledují, jestli pravidla platí pro všechny, nebo jen pro ty dole.
Firemní kultura nikdy nevzniká z toho, co management deklaruje. Vzniká z toho, co management toleruje.
Nejhorší prostředí často nejsou firmy, kde se otevřeně křičí. Nejhorší jsou ty, kde se navenek mluví o respektu, spolupráci a důvěře, ale uvnitř organizace vládne strach, politika a dvojí metr.
To je psychologicky extrémně destruktivní prostředí. Protože chaos nevzniká z tvrdosti. Chaos vzniká z nepředvídatelnosti.
Jakmile lidé přestanou věřit slovům vedení, přestanou firmě dávat energii, iniciativu i loajalitu. A v tu chvíli už firma sice může dál fungovat provozně, ale mentálně je organizace mrtvá.
A většina managementů si toho všimne až ve chvíli, kdy začnou odcházet ti nejlepší.