Nejvíc neodcházejí neschopní lidé. Nejvíc odcházejí ti nejlepší, když je dlouhodobě vede někdo slabší než oni.
Ve firmách se často mluví o motivaci, angažovanosti a firemní kultuře. Jenže realita bývá mnohem jednodušší. Schopný člověk vydrží vysoký tlak, náročné cíle i občasný chaos. Co dlouhodobě nevydrží, je špatné vedení.
Začíná to nenápadně. Kvalitní lidé přicházejí s nápady, upozorňují na rizika a hledají lepší řešení. Místo diskuze ale narážejí na ego, nerozhodnost nebo potřebu mít vždy poslední slovo. Jejich iniciativa se postupně mění ve frustraci.
Slabí manažeři často nevytvářejí špatné výsledky přímo. Vytvářejí prostředí, ve kterém schopní lidé přestanou používat své schopnosti. Ne proto, že by ztratili zájem. Protože zjistí, že kvalita argumentu nemá stejnou váhu jako pozice na organizačním schématu.
A právě tady vzniká největší škoda. Firma si myslí, že přišla o jednoho zaměstnance. Ve skutečnosti přišla o energii, iniciativu a zkušenosti, které mohly posouvat celý tým.
Nejschopnější lidé většinou neodcházejí za vyšším platem. Odcházejí z prostředí, kde jejich kompetence překážejí lidem, kteří by je měli vést.
Otázka tedy není, proč odcházejí talenti.
Otázka je, kolik talentů odchází proto, že firma povýšila nesprávné lidi do vedení.