Perfekcionismus v byznysu často nevychází z vysokých standardů.
Vychází ze strachu být vidět dřív, než je všechno „dokonalé“.
A právě tohle firmy stojí obrovské peníze.
Viděl jsem desítky schopných lidí, kteří měsíce ladili prezentace, strategie, produkty nebo procesy do detailu, který už dávno neměl žádný reálný dopad na výsledek. Nepracovali na kvalitě. Jen oddalovali moment, kdy jejich práce narazí na realitu trhu, klienta nebo vedení.
Perfekcionismus totiž velmi často není disciplína.
Je to sofistikovaná forma vyhýbání se riziku.
Protože když něco nikdy nedokončíte, nikdy to nemůže být odmítnuto.
Když pořád „ještě upravujete“, nemusíte čelit kritice.
A když čekáte na ideální moment, nemusíte nést odpovědnost za skutečný výsledek.
Nejhorší je, že firmy tohle chování často omylem odměňují.
Lidé, kteří vypadají extrémně pečlivě, působí kompetentně. Jenže byznys nestojí na lidech, kteří donekonečna optimalizují. Stojí na lidech, kteří umí rozhodnout, pustit věc ven a nést důsledky.
Trh nevyhrávají ti, kteří mají všechno perfektní.
Vyhrávají ti, kteří se nebojí být vyhodnoceni.
Perfekcionismus je často jen společensky elegantní způsob, jak maskovat nejistotu.
A v leadershipu je strach převlečený za „vysoký standard“ pořád jen strach.
Kolik projektů ve firmách dnes nestojí kvůli nedostatku schopností… ale kvůli tomu, že někdo pořád čeká, až bude připravený?