Firemní kultůru nepoznáte podle hodnot na webu ani podle atmosféry na vánočním večírku.
Poznáte ji ve chvíli, kdy se něco pokazí.
Dokud firma roste, plní cíle a peníze přitékají, vypadá téměř každá kultůra zdravě. Lidé se usmívají, manažeři mluví o spolupráci a vedení prezentuje společný směr.
Pak přijde problém.
Klíčový klient odejde. Projekt se zpozdí. Obchodní výsledky spadnou. A najednou se ukáže, co bylo pod povrchem celou dobu.
V některých firmách začne okamžitě hon na viníka. Porady se mění v obhajobu vlastních rozhodnutí. Lidé schovávají informace, kryjí si záda a přemýšlí, jak z celé situace vyjít bez šrámu.
Ne proto, že jsou špatní.
Protože přesně to je naučila kultůra firmy.
Pokud lidé věří, že chyba znamená veřejné ponížení, ztrátu vlivu nebo ohrožení kariéry, nebudou řešit problém. Budou řešit vlastní přežití.
A to je moment, kdy organizace přestává fungovat jako tým.
Největší rozdíl mezi silnou a slabou kultůrou není v tom, jak lidé pracují v klidných časech. Rozdíl je v tom, co udělají ve chvíli, kdy jsou pod tlakem.
Pod tlakem totiž mizí firemní slogany a zůstávají skutečné návyky.
Proto když chci poznat kvalitu managementu nebo kultury firmy, nezajímá mě období úspěchu.
Zajímá mě, co se stalo při posledním průšvihu.
Právě tam bývá napsaná pravda o celé organizaci.