Nejnebezpečnější rozhodnutí ve firmě není špatné rozhodnutí.
Je to rozhodnutí, které nikdo nesmí zpochybnit.
Viděl jsem firmy, kde vedení mluvilo o otevřené komunikaci, ale ve chvíli, kdy někdo zpochybnil strategii, rozpočet nebo prioritizaci projektů, atmosféra okamžitě ztuhla. Ne proto, že by měl pravdu nebo nepravdu. Ale proto, že si dovolil položit nepříjemnou otázku.
A přesně v ten moment začíná problém.
Lidé rychle pochopí, co se ve firmě opravdu odměňuje. Ne odvaha. Ne kritické myšlení. Ne odpovědnost za výsledek. Odměňuje se souhlas.
Manažeři pak přestávají dostávat reálné informace z terénu. Na poradách se přikyvuje. Rizika se zjemňují. Problémy se balí do diplomatických formulací. Nikdo nechce být tím, kdo pokazí náladu nebo si poškodí kariéru.
Výsledkem není harmonie.
Výsledkem je informační vakuum kolem lidí s rozhodovací pravomocí.
Čím výše v organizaci jste, tím méně vám lidé říkají, co si skutečně myslí. Pokud aktivně nevytváříte prostor pro nesouhlas, začnete poslouchat vlastní ozvěnu. A žádná firma nikdy neprohrála kvůli tomu, že zaznělo příliš mnoho nepříjemných otázek.
Mnoho firem ale prohrálo právě proto, že nezazněla ani jedna.
Pokud ve vašem týmu existuje rozhodnutí, které se nesmí zpochybnit, není to známka silného leadershipu.
Je to známka strachu.
A strach nikdy nebyl dobrým poradcem při řízení lidí ani byznysu.