Nejtoxičtější zaměstnanec často není ten, který dělá největší hluk.
Naopak.
Bývá to člověk, který působí rozumně, profesionálně a nekonfliktně. Na poradách souhlasí. Před vedením se usmívá. Nikdy neudělá scénu.
A přesto po jeho odchodu z místnosti klesá energie celého týmu.
V praxi to vypadá pořád stejně. Navenek podporuje rozhodnutí managementu, ale v soukromých rozhovorech je systematicky zpochybňuje. Neříká „nesouhlasím“, říká „já tomu rozumím, ale...“. Neútočí přímo. Jen pomalu a nenápadně podkopává důvěru lidí v rozhodnutí, změny nebo vedoucího.
Proto bývá dlouho neviditelný.
Hlasitý rebel je snadno identifikovatelný problém. Tichý sabotér není.
Důvod je jednoduchý. Otevřený konflikt vyžaduje odvahu. Skrytý odpor umožňuje zachovat si dobrou pověst na všech stranách. Člověk může být současně loajální k vedení i populární mezi kolegy. Aspoň do chvíle, než se firma začne ptát, proč se rozhodnutí nikdy nedotáhnou do konce.
Největší škody ve firmách často nevznikají kvůli špatným strategiím. Vznikají ve chvíli, kdy vedení zamění zdvořilost za loajalitu.
Tým dokáže přežít konflikt. Dokáže přežít i nepopulární rozhodnutí.
Co dlouhodobě nepřežije, je prostředí, kde lidé říkají jednu věc nahlas a druhou za zavřenými dveřmi.
Poznáte ve svém okolí člověka, který nikdy nevyvolá konflikt, ale přesto za ním zůstává nejvíc škod?