Firemní hodnoty většinou nezabíjí konkurence. Zabíjí je management, který si nechá věci projít.
Manažeři často tráví hodiny vysvětlováním, co je důležité. Mluví o odpovědnosti, spolupráci, respektu nebo orientaci na zákazníka.
Pak ale přijde člověk, který nedodržuje termíny, rozbíjí vztahy v týmu nebo dlouhodobě odvádí podprůměrnou práci. A nic se nestane.
Ne hned. Ne za měsíc. Někdy ani za rok.
A v tu chvíli přestává být důležité všechno, co vedení říká.
Lidé totiž nesledují firemní prezentace. Sledují, kdo dostává prostor, kdo je chráněný a co management ochotně přehlíží.
V každém týmu velmi rychle vznikne nepsaný seznam pravidel. Ne těch, která jsou napsaná v interních dokumentech. Těch skutečných.
Pokud vidí, že konfliktní chování nemá následky, pochopí, že je tolerované. Pokud vidí, že výsledky nejsou důležitější než politika, začnou hrát politiku. Pokud vidí, že odpovědnost platí jen pro některé, přestanou ji brát vážně všichni.
Není to otázka morálky. Je to otázka adaptace.
Lidé se nepřizpůsobují tomu, co vedení deklaruje. Přizpůsobují se tomu, co jim pomáhá přežít a uspět v konkrétním prostředí.
Proto kultura firmy nevzniká z hodnot na zdi.
Vzniká z věcí, které vedení každý den toleruje.
A právě tam se rozhoduje o výkonu, důvěře i kvalitě lidí, kteří ve firmě zůstávají.
Co je podle vás ve vaší firmě tolerováno, přestože všichni tvrdí, že by nemělo být?