Tým nerozloží jeden velký průšvih. Rozloží ho manažer, který desetkrát po sobě nedodrží slovo.
Nejde o dramatické chyby. Jde o každodenní drobnosti. Slíbí zpětnou vazbu a nikdy ji nedá. Řekne, že se vrátí k navýšení mzdy, ale téma zmizí. Přesune poradu, zapomene na domluvené rozhodnutí nebo oznámí, že něco platí, a za týden tvrdí opak.
Zvenčí to vypadá jako maličkosti. Uvnitř týmu se ale skládají do jednoho jasného signálu: na slovech vedení nezáleží.
Lidé pak nepřestávají věřit proto, že by udělali cynické rozhodnutí. Přestanou věřit proto, že jejich mozek si začne vytvářet nový vzorec. Přestane počítat s tím, že dohody platí. Místo spolupráce nastoupí opatrnost. Místo otevřenosti kontrola. Místo iniciativy čekání.
A právě tehdy začne firma ztrácet výkon. Ne kvůli nedostatku talentu, ale kvůli tomu, že každý investuje energii do ochrany sebe sama místo do práce.
Důvěra nevzniká na firemních hodnotách vytištěných na zdi. Vzniká ve chvíli, kdy lidé zjistí, že slib z pondělí platí i v pátek.
Manažer nemusí být dokonalý. Ale pokud jeho slovo nemá váhu, nemá autoritu. A bez autority se neřídí tým. Jen agenda.
