Většina firem nepřichází o peníze kvůli špatným rozhodnutím. Přichází o ně kvůli tomu, že někdo nahoře nedokáže připustit, že se mýlil.
Manažerské ego stojí firmy víc než většina procesních chyb.
Viděl jsem projekty, které bylo potřeba zastavit po dvou měsících. Místo toho běžely další rok. Ne proto, že by dávaly smysl, ale protože jejich ukončení by znamenalo, že se někdo spletl.
Viděl jsem lidi odcházet z týmů jen proto, že jejich manažer nebyl schopen přijmout jiný názor. A viděl jsem firmy investovat miliony do iniciativ, o kterých už všichni věděli, že nefungují.
Manažerské ego má jednu nebezpečnou vlastnost. Nechrání byznys. Chrání identitu člověka ve funkci.
Jakmile se pozice stane důležitější než výsledek, začnou se filtrovat informace. Lidé přestanou mluvit otevřeně. Data se upravují do přijatelné podoby. Problémy se odkládají. A organizace se začne tvářit zdravě v okamžiku, kdy už je nemocná.
Nejdražší věta v managementu nezní: „Udělali jsme chybu.“
Nejdražší věta zní: „Teď už z toho nemůžeme vycouvat.“
Otázka je jednoduchá: Je ve vaší firmě cennější pravda, nebo ego lidí, kteří rozhodují?
