Největším problémem mnoha manažerů není nedostatek odvahy. Je to posedlost kontrolou, kterou vydávají za odpovědnost.
Poznáte to jednoduše. Každé rozhodnutí musí projít přes ně. Každý e-mail chtějí vidět. Každou chybu okamžitě opravují sami. Navenek to působí jako pečlivé řízení. Ve skutečnosti tím vysílají jedinou zprávu: „Nevěřím vám.“
Kontrola je totiž mnohem pohodlnější než skutečná odpovědnost. Když držíte všechno ve svých rukou, máte pocit bezpečí. Nemusíte riskovat, že někdo jiný uspěje jiným způsobem. Nemusíte přijmout, že dobrý člověk ve vašem týmu může být v některých věcech lepší než vy.
Proto některým manažerům nevadí přetížení. Nevadí jim pomalé rozhodování. Nevadí jim ani frustrace lidí. Hlavně že neztratí pocit, že mají situaci pod kontrolou.
Jenže firma neroste díky tomu, že jeden člověk kontroluje všechno. Roste tehdy, když odpovědnost skutečně předává dál a unese, že výsledky nevznikají podle jeho scénáře.
Manažer, který potřebuje kontrolovat každý detail, často nebuduje silný tým. Buduje systém, který bez něj přestane fungovat.
A to není leadership. To je závislost organizace na jednom člověku.
