Nejvíc týmů nerozbije slabý manažer. Rozbije je manažer, který je příliš dobrý v jedné věci.
Viděl jsem šéfy, kteří byli brilantní obchodníci. Každý problém vyřešili osobně, každé jednání převzali, každý důležitý kontakt drželi u sebe. Firma rostla. A tým postupně přestal rozhodovat. Lidé čekali, až přijde „ten správný“ člověk a řekne, co dál.
Stejný vzorec funguje u analytiků. Manažer s výjimečnou schopností pracovat s daty rozebere každé rozhodnutí do posledního detailu. Tým pak raději nic nenavrhuje, protože ví, že jeho návrh stejně neobstojí proti šéfově analýze. Výsledkem není vyšší kvalita. Výsledkem je ticho.
Silná stránka se stává slepou skvrnou ve chvíli, kdy manažer začne věřit, že právě díky ní musí být u všeho. To není sebevědomí. To je závislost firmy na jednom člověku. A lidé se tomu rychle přizpůsobí, protože kariérně je bezpečnější čekat na rozhodnutí šéfa než nést vlastní riziko.
Nejnebezpečnější manažer není ten, který něco neumí. Nejnebezpečnější je ten, který je v něčem natolik silný, že tím ostatním vezme prostor růst.
Pokud váš tým bez vás zpomalí, není to důkaz vaší výjimečnosti. Je to důkaz, že jste vytvořili závislost, ne leadership.