Nejnebezpečnější firma není ta, která nemá data. Je to ta, která produkuje reporty rychleji, než dokáže dělat rozhodnutí.
Znám organizace, kde se každý týden vytvářejí desítky prezentací, tabulek a dashboardů. Hodiny práce končí v e-mailových schránkách managementu, kde je většina materiálů otevřena jen proto, aby bylo vidět, že byly otevřeny. O týden později se připravují nové reporty. Se stejnými čísly. Se stejnými problémy. A bez jediného skutečného posunu.
Důvod není potřeba informací. Důvodem je potřeba vytvářet dojem kontroly. Když vedení neví, jak změnit realitu, začne měřit realitu stále podrobněji. Report se stává alibi. Pokud existuje dost tabulek, může každý tvrdit, že situaci řídí, i když se ve skutečnosti nic neřídí.
Taková kultura postupně učí lidi jednu věc: hlavní není problém vyřešit, ale správně ho odprezentovat. Energie se přesouvá z výkonu na administrativu. Schopní lidé ztrácejí chuť hledat řešení, protože vědí, že větší hodnotu má dobře připravený slide než skutečný výsledek.
Řízení nezačíná vytvořením reportu. Začíná rozhodnutím nést odpovědnost za to, co z těch dat uděláte.
Kolik reportů ve vaší firmě skutečně mění rozhodnutí a kolik jich jen vytváří iluzi, že je management pod kontrolou?
