Největší výmluva managementu zní: „Lidé nepracují dostatečně.“
Ve skutečnosti většina firem netrpí nedostatkem výkonu zaměstnanců. Trpí nedostatkem odpovědnosti těch, kteří mají výkon řídit.
Když se nedaří projekt, hledá se chyba v týmu. Když odcházejí schopní lidé, mluví se o náročném trhu práce. Když se nesplní cíle, upraví se prezentace pro vedení tak, aby výsledek nevypadal tak špatně. O příčinách se nemluví. Odpovědnost se přesouvá o patro níž.
To není řízení. To je systém, ve kterém manažer chrání vlastní pozici dříve, než chrání výsledky firmy.
Důvod je jednoduchý. Přiznat vlastní manažerské selhání bolí víc než ukázat prstem na někoho jiného. Kariéra se totiž často hodnotí podle toho, jak dobře člověk vypadá na poradě, ne podle toho, jak zdravý tým po sobě zanechá.
A právě tady začíná úpadek. Lidé rychle pochopí, že za chyby se netrestá špatné rozhodnutí managementu, ale ten, kdo je nejblíž problému. Přestanou upozorňovat na rizika, přestanou přebírat iniciativu a začnou hrát stejnou hru jako jejich nadřízení.
Firma pak neztrácí výkon. Ztrácí důvěru. A bez důvěry je každý růst jen dočasná iluze.
Otázka tedy nezní, proč lidé nepodávají lepší výkony. Otázka zní, kolik manažerů je ochotných nést stejnou odpovědnost, jakou každý den vyžadují od ostatních.