Ve většině firem nerozhodují o důvěře velké strategické chyby. Rozhodují maličkosti, kterým vedení přestalo věnovat pozornost.
Lidé si nevšimnou jen toho, co management říká na poradách. Sledují, kdo dostane odpověď na e-mail, komu šéf věnuje čas, komu projde porušení pravidel a kdo za stejnou věc schytá kritiku. Právě v těchto detailech vzniká skutečný obraz firmy.
Největší omyl manažerů je přesvědčení, že důvěru ničí pouze velké konflikty. Ve skutečnosti ji rozkládají drobná rozhodnutí, která se opakují každý den. Zaměstnanci si z nich skládají vlastní příběh o tom, jaké hodnoty ve firmě opravdu platí. A ten bývá často úplně jiný než prezentace na firemním webu.
Jakmile lidé získají pocit, že pravidla nejsou stejná pro všechny, přestanou investovat energii navíc. Neodejdou hned. Jen přestanou věřit. Začnou hrát bezpečnou hru, hlídat si vlastní pozici a říkat jen to, co nikoho nerozčílí. V tu chvíli firma ztrácí otevřenost, inovace i schopnost řešit problémy dřív, než přerostou v krizi.
Důvěra se nebourá jedním špatným rozhodnutím. Rozpadá se stovkami malých momentů, které vedení považuje za bezvýznamné.
A právě podle těchto detailů zaměstnanci poznají, jestli firma skutečně stojí na hodnotách, nebo jen na dobře napsaných sloganech.