Manažer, který pouze přeposílá tlak shora, není manažer. Je distribuční kanál pro cizí stres.
Ve firmách to vypadá často stejně. Přijde požadavek od vedení. Termín je nesmyslný, kapacita týmu nestačí a priority se mění potřetí během týdne.
Manažer místo rozhodnutí svolá poradu a problém jednoduše přepošle dál.
„Takto to přišlo shora.“
Tím větu považuje za vysvětlení. Ve skutečnosti právě přestal řídit.
Lidé v týmu nepotřebují manažera, který jim přesně zopakuje každý tlak, který na něj někdo vyvinul. Potřebují někoho, kdo dokáže oddělit skutečnou prioritu od organizačního chaosu.
Důvod, proč to někteří manažeři nedělají, je nepříjemně jednoduchý. Bojí se říct vedení „ne“. Je bezpečnější přenést tlak na podřízené než riskovat konflikt s vlastním nadřízeným.
Jenže účet za tento komfort platí celý tým.
Lidé začnou pracovat v permanentní pohotovosti. Přestanou věřit prioritám. Každý nový požadavek berou jako další požár. Výkon neklesá proto, že by lidé byli líní. Klesá proto, že jejich energie mizí v neustálém přepínání.
Silný manažer není ten, kdo dokáže tlak nejrychleji rozeslat dál.
Silný manažer je ten, přes kterého se chaos nedostane k lidem v původní podobě.
Protože pokud manažer neumí filtrovat tlak, jeho tým nepotřebuje další projekt.
Potřebuje ochranu před vlastním manažerem.