Nejvíc lidí ve firmách nevyhoří z práce. Vyhoří z člověka, který jim práci řídí.
A management si to často nechce přiznat.
Ve firmách se opakuje stejný pattern. Schopný člověk začne být unavený, přestane přicházet s nápady, omezuje komunikaci a postupně dělá jen to, co je nezbytně nutné. Nadřízený to označí za pokles motivace.
Jenže důvod bývá jinde.
Když manažer každý detail kontroluje, mění zadání podle nálady, trestá nesouhlas nebo vytváří atmosféru, ve které si lidé raději dvakrát rozmyslí, co řeknou, tým se nezačne okamžitě bouřit.
Začne se přizpůsobovat.
Lidé přestanou riskovat. Přestanou upozorňovat na problémy. Přestanou přebírat odpovědnost, protože odpovědnost bez důvěry je pro zaměstnance zbytečné riziko.
A pak přijde výpověď.
Firma často řekne: „Šel za lepšími penězi.“
Někdy ano. Ale velmi často si jen kupuje možnost pracovat někde, kde nemusí každý den psychologicky přežívat svého nadřízeného.
Největší problém špatného manažera není, že vytváří nepříjemnou atmosféru.
Je v tom, že z dobrých lidí postupně udělá pasivní zaměstnance. A ty nejlepší nakonec vyžene.
Takže otázka není, kolik lidí vám letos odešlo.
Otázka je, kolik lidí už uvnitř firmy přestalo chtít zůstávat.
