Nejvíc vyčerpaní lidé ve firmách často nejsou ti, kteří pracují nejvíc. Jsou to ti, kteří mají pocit, že nesmějí udělat chybu.
V týmu je poznáte snadno. Úkol odevzdají včas, ale ještě večer kontrolují e-mail. Na poradě souhlasí, i když mají pochybnosti. Před šéfem působí klidně, ale každé jeho slovo si přehrávají v hlavě cestou domů.
Jejich problém není množství práce. Jejich problém je permanentní vnitřní kontrola.
„Neměl jsem to říct jinak?“
„Nebude si myslet, že na to nestačím?“
„Co když jsem něco přehlédl?“
„Musím být pořád k dispozici.“
A právě tady začíná manažerský problém.
Když firma dlouhodobě odměňuje bezchybnost, okamžitou dostupnost a schopnost všechno zvládnout, lidé se naučí skrývat slabost. Ne proto, že jsou slabí. Protože pochopí, že přiznat nejistotu může být kariérně drahé.
Výsledkem není výkonnější tým. Výsledkem jsou lidé, kteří jsou fyzicky v práci, ale mentálně už jedou na rezervu.
A firma to často zjistí až ve chvíli, kdy člověk přestane přemýšlet, přestane iniciovat a začne dělat jen to, co je bezpečné.
Největší problém není unavený zaměstnanec.
Největší problém je kultura, která ho naučila, že nesmí být nikdy dost dobrý.