Mnoho manažerů nerozděluje práci. Jen přehazuje úkoly na lidi, kteří jsou zrovna po ruce.
Pak se diví, že výsledky neodpovídají očekávání. Ne proto, že by měli slabý tým. Ale proto, že nikdy nezjistili, v čem je který člověk skutečně silný.
Ve firmách běžně vidím situace, kdy analytik řeší vztahy se zákazníky, obchodník se topí v administrativě a kreativní člověk tráví dny v tabulkách. Ne proto, že by to bylo správně. Prostě to tak vyšlo. A časem se z improvizace stane standard.
Důvod bývá jednoduchý. Poznat silné stránky lidí stojí čas, rozhovory a zájem. Mnohem jednodušší je přidělovat práci podle organizační struktury nebo podle toho, kdo si zrovna nestěžuje. Tak vzniká iluze řízení, která dlouho funguje jen na papíře.
Největší ztrátou nejsou chyby. Největší ztrátou je nevyužitý potenciál lidí. Firma platí schopnosti, které nikdy nedostanou prostor. Zaměstnanci přestávají přicházet s iniciativou, protože pochopí, že na jejich přednostech stejně nezáleží.
Šéf, který nezná silné stránky svého týmu, nerozhoduje podle potenciálu. Rozhoduje naslepo. A naslepo se dlouhodobě nedá řídit ani výkon, ani důvěra.
Kolik talentu ve vaší firmě zůstává nevyužito jen proto, že ho nikdo nikdy nehledal?
