Největší brzda výkonu ve firmě často nesedí na židli neschopného člověka. Sedí na židli člověka, který se bojí udělat chybu.
V praxi to vypadá nenápadně. Manažer dostane prostor rozhodnout, ale rozhodnutí několikrát odloží. Člověk přijde s nápadem, ale předem ho změkčí tak, aby za něj nemohl být napaden. Tým vidí problém, ale raději ho „ještě prověří“.
Nikdo nechce být tím, kdo něco pokazil.
A právě tady strach ze selhání začíná porážet touhu uspět.
Lidé si velmi rychle spočítají, co jim hrozí. Úspěch může přinést uznání. Selhání může přinést ztrátu pozice, reputace nebo důvěry nadřízeného. Pokud firma trestá chybu tvrději, než odměňuje odvahu, zaměstnanci si vyberou bezpečí.
To není problém charakteru lidí. Je to výsledek prostředí, které vytvořil management.
Pak se firma diví, proč se nerozhoduje rychle, proč se inovace vlečou a proč schopní lidé přestávají přicházet s vlastními názory.
Kultura strachu nevytváří méně chyb.
Vytváří méně viditelných chyb, pozdější rozhodnutí a mnohem dražší problémy.
Otázka tedy není, jestli se vaši lidé bojí selhat.
Otázka je, co jste ve firmě nastavili tak, že se jim vyplatí raději nezkusit nic.
