Je větší developerský projekt automaticky jednodušší na financování? Ne vždy. S rostoucím objemem projektu totiž neroste pouze potenciál výnosu, ale také nároky na kapitál, řízení a kontrolu rizik.
U menšího projektu bývá celková investice nižší a jeho řízení může být jednodušší. Developer často dokáže rychleji reagovat na změny v nákladech, prodejích nebo harmonogramu výstavby. Současně však může mít omezenější vlastní kapitál a menší prostor pro případné výkyvy cash-flow.
Velký projekt pracuje s výrazně vyššími částkami. Financování proto může být strukturovanější a může kombinovat více zdrojů kapitálu. Výhodou může být ekonomika rozsahu, ale zároveň vzniká větší citlivost na zpoždění výstavby, růst nákladů, změnu prodejních cen nebo pomalejší odbyt jednotek.
Rozdíl je výrazný také v cash-flow. U malého projektu může být kritickým problémem jediný větší neočekávaný výdaj. U velkého projektu může stejný typ problému znamenat potřebu dodatečného financování v řádu milionů korun.
Z praxe proto nelze říct, že existuje univerzálně vhodnější velikost projektu. Klíčová je struktura financování, poměr vlastního a cizího kapitálu, harmonogram čerpání a schopnost projektu generovat průběžné příjmy. Právě zde může být důležitá kvalitní příprava projektu ještě před samotnou žádostí o financování.
Menší projekt nemusí znamenat malé riziko a velký projekt automaticky neznamená lepší ekonomiku. Rozhodující není velikost projektu, ale to, zda jeho financování odpovídá jeho ekonomice, cash-flow a rizikovému profilu.