Při financování investice se často řeší především hodnota nemovitosti, výše úvěru nebo očekávaný výnos. Neméně důležitá je však bonita žadatele. Právě ta může rozhodnout, zda banka financování schválí, v jakém rozsahu a za jakých podmínek.
Bonita neznamená pouze výši příjmu. Banka posuzuje celkovou schopnost klienta úvěr dlouhodobě splácet. Zohledňuje například pravidelné příjmy, existující úvěry a další závazky, ale také stabilitu příjmů a strukturu financování.
U podnikatelů a investorů může být posouzení složitější. Příjem nemusí být tvořen klasickou mzdou a jeho výše může mezi jednotlivými obdobími kolísat. Význam proto může mít historie podnikání, hospodářské výsledky nebo způsob, jakým jsou příjmy z podnikání doloženy.
Bonita zároveň ovlivňuje strategii investora. Pokud je kapacita pro další zadlužení omezená, nemusí být problémem samotná nemovitost, ale způsob financování. Investor pak může řešit například jinou strukturu úvěru, zapojení dalšího zdroje vlastního kapitálu nebo odlišné rozložení financování.
Důležité je posuzovat bonitu ještě před konkrétní investicí. Investor tak může vědět, jak velký úvěrový prostor má a zda plánovaná transakce odpovídá jeho finančním možnostem.
Závěr: Dobrá investice nestačí. Rozhoduje také schopnost investora ji správně financovat. Bonita proto není formalita, ale jeden ze základních parametrů investičního rozhodování.