Refinancování může podnikateli uvolnit peněžní tok, snížit pravidelné splátky nebo vytvořit prostor pro další investice. Ne vždy však řeší skutečnou příčinu finančních potíží. Někdy pouze odsouvá problém do budoucnosti.
Typickým příkladem je společnost, která má několik úvěrů, vysoké provozní náklady a dlouhodobě nedostatečné příjmy. Sloučení závazků do jednoho financování může přinést přehlednější splácení a nižší měsíční zatížení. Pokud ale podnikání nevytváří dostatečný provozní zisk, samotná změna úvěrových podmínek situaci nezachrání.
Pozornost si zaslouží také prodlužování splatnosti. Nižší měsíční splátka může působit jako výrazná úleva, ale současně znamenat vyšší celkové náklady financování. Podnikatel tak získá krátkodobý prostor, za který může zaplatit podstatně více.
Z investičního hlediska je důležité rozlišovat mezi dočasným nedostatkem likvidity a dlouhodobě nefunkčním ekonomickým modelem. Pokud firma čeká na úhradu pohledávek, dokončení projektu nebo prodej nemovitosti, může vhodně nastavené refinancování představovat racionální řešení. Jestliže však chybí poptávka, marže nebo kontrola nákladů, nový úvěr pouze zvyšuje budoucí závazky.
Před změnou financování je proto nutné posoudit nejen výši splátky, ale také celkovou zadluženost, schopnost generovat hotovost, hodnotu zajištění a realistický vývoj příjmů.
Refinancování má smysl tehdy, když řeší příčinu problému. Jinak pouze kupuje čas, který může být velmi drahý.